HracíAutomaty
Zdarma
Čeští průkopníci výherních automatů

Čeští průkopníci výherních automatů

O jednorukých banditech se symboly ovoce a jejich mutacích se toho ví docela dost. Především díky stále širším možnostem zahrát si v pohodlí domova na počítači, tabletu nebo telefonu. Snad každému něco řekne jméno Charles Fey, což byl svým způsobem geniální mechanik a konstruktér automobilů. Právě on v roce 1898 přišel s geniálně jednoduchým hracím automatem pojmenovaným Liberty Bell, podle filadelfského Zvonu svobody. Ten byl pak nesčetněkrát kopírován a inovován, až došel do podoby, se kterou se můžeme setkat dnes.

Ani Evropa rozhodně netrpěla nedostatkem zručných konstruktérů schopných sestavit hrací automaty. Ve Francii jím byl Pierre Bussoz, který v roce 1901 uvedl na trh svou ruletu na mince. Ve 30. letech se stal velmi populárním jeho tarotový stroj, který po vhození mince vykládal budoucnost. V Británii si úspěch vysloužil William Bryan se svým výherním automatem The Clock. Principem bylo roztočení ručiček a podle jejich polohy po zastavení byla vyplacena výhra. Pozadu nezůstali ani u našich sousedů. Německá firma Max Jentzsch&Meerz sídlící v Lipsku prorazila na trh se hrou Bajazzo. Princip byl jednoduchý – po vhození mince se pohybovalo figurkou šaška doprava či doleva a hráč se snažil do jeho klobouku zachytit kuličku padající mezi tyčkami. Pokud se mu to povedlo, automat vyplatil příslušnou výhru. Kromě toho
firma vyráběla nespočet ryze zábavních automatů, většinou na principu toho, co dnes známe jako pinball. Něco podobného znali ve 30. letech 20. století také v Japonsku. Účelem hry bylo po vhození mince prostřelit kovovou kuličku kruhem plným tyček tak, aby se zachytila v některé z kapes. Pokud se vám to povedlo, vyhráli jste… další kovové kuličky. Nyní se pojďme podívat také do našich luhů a hájů. Móda prodejních a výherních automatů nás samozřejmě také neminula, nutno ale dodat, že nejdříve k nám dorazily ty prodejní. Teprve ve 20. letech 20. století se do konstrukce výherního stroje pustil také Josef Mach, zručný syn majitele truhlářské firmy ze Semil.

Jeho výherní stroje byly, podobně jako výtvory jeho evropských kolegů, vyrobeny převážně ze dřeva. A také napodobovaly evropskou herní filozofii: hra probíhala tak, že se hráč snažil vhodit svou minci tak, aby proběhla určenou drahou a skončila v pozici, která zaručovala vyplacení výhry.

Na cestě samozřejmě číhaly nejrůznější překážky, zpravidla v podobě skupin kovových tyček. Pokud jste si lámali hlavu nad tím, proč se u nás všem typům výherních automatů odnepaměti říká „forbes“, vězte, že toto má na svědomí jistý Josef Vaněk. Již ve 14 letech se musel začít živit sám, protože v otcově truhlářské dílně, která se specializovala na výrobu rakví, se mu příliš nelíbilo. Proto se dal na dráhu drobného podnikatele a peníze získával například prodejem tisku, výrobou cigaret nebo distribucí kořalky. Na svých cestách se setkal také s výherním automatem a rozhodl se jej vyrobit. Svou továrnu v roce 1929 zřídil v Semilech (kde jinde), které se staly jakýmsi českým San Franciscem (které bylo tehdy známo svou produkcí herních automatů) a stal se úspěšným forbesovým magnátem. Svůj stroj totiž nazval Forbes. Velmi záhy provozoval tisíce automatů v hospodách po celém Československu, továrnu měl dokonce i ve Varšavě a své stroje vyvážel i do daleké Etiopie.

Na závěr nutno říci, že pokud se vám někde na půdě válí Machův Xylotyp nebo Forma nebo snad Vaňkův Forbes, vlastníte cenný sběratelský kousek, který je zároveň dokladem šikovnosti řemeslníků české 1. republiky.

News Sponsored Guest Post

Vyhledat

Reklama

Kasina s CZ Licencí

Kasino Bonus
Betano 3 000 Kč
18+ and T&C Apply